10. Druhý Martiny střípekPozvání na schůzku přijala a přišla. I když později a s výrazem, „ no co pane, jsem mladá a může si to dovolit, ne.“
Přišla ale a v očích zájem o mne. Vídali jsme se různě, po kavárnách a vinárnách hotelů až po noční podnik zvaný „vagon“. .
Ve chvíli kdy slyšela můj příběh zamilovaní se mi svěřila své trable s mužem, maminkou a svými city.
Prvé milování s ní přišlo děsivě rychle. Snad z obavy abych si vůbec té mladé dívky užil. Předchozí osmnáctiletá Maruška, vyplňující mé čekání na Janin návrat, prchla z mé náruče do manželství ponechajíc si cudnost.
Martinu jsem se pokusil svést okamžitě jak jen to šlo. Podařilo se.
Kamarád, velitel zotavovny MV, opět půjčil klíče od apartmá.
Lahev šampaňského nebyla dopita když Martina, již nahá, spočinula ležíc na širokým lůžku.
Překvapila mé smysly, to ano.
Dlouhé nohy, bujně tvarované boky, štíhlá v pase, prsy panensky něžné, mile drobné.
Vlasy rozhozeny na polštáři v kruhu svatozáře, černé, dlouhé a těžké vlasy.
Její madonin obličej nad čelem rámovaly jednotlivé pramínky ofiny.
Martin klín vítal přicházející milování radostně a chvějivě vlnivě. Pro Martin obličej stálo zato milovat se s ní pouze tváří v tvář. Bylo na co se dívat. A díval jsem se náhle oslněn její krásou. Jakousi vnitřní krásou, vyzařovanou snad z duše té mladé dívky.
Přesto-že scházela přehršel Janiny milostné vášně, dávaná Janou vždy plnými hrstmi, ihned, kdykoliv a kdekoliv.