5. Kamínek procitání

„Josefe, majore, kam si dáváš ty listiny, co se s tebou děje?“

Ptá se velitel kiminuálky, když já cpu přísně tajné dokumenty do kapsy.

     “ Ale nic, roztržitost, promiň.“

Odpovídám.

     „Situace ve státě je klidná, síly nepřátelské socialismu se však formují. Pracující stojí za stranou a vládou, musíme však být ostražití, soudruzi.“

Slyšíme opět z úst vedoucího tajemníka OV KSČ na schůzi, kam nemůže nikdo z pozvaných nepřijít.

     “ To je hrůza, to snad ne.“

Říká Marienka za všechny přítomné.

     “ Prosím tě Jirko, není to montáž.“

Ptám se já.

     “ Ale i kdyby, co to mění na věci?“

Míní Jiří.

Všichni sedíme a jsme otřeseni . Kazeta s projevem soudruha Jakeše končí.

Je jedenáctý listopad.

Co dál, říkáme si v duchu všichni.

     “ Něco snad změní sjezd.“

Snažím se vnést naději.

    “ U nás, nevěřím, co sjezd to plané plky.“

Odvětí má žena.

Všichni ostatní mlčí, Všichni ještě stále členy KSČ.

     “ Josefe, co se děje v Praze, něco kolem manifestace studentů, nevíš?“

Ptá se telefonicky kolega Karel, právník Krajské správy SNB.

Je devatenáctý listopad roku osmdesát devět a pondělí.

     “ Nic jsem neslyšel.“

Odvětím.

  “ Ale jo, i v televizi vystoupila hlasatelka v neděli v černém oblečení.“

Dodává Karel.

    „Ani služebně nic nedošlo, Karle.“

Říkám já.

Náhle výbuch, letáků a hlídek StB plné město.

U škol studenti z Prahy.

Demonstrace stíhá demonstraci.

CO TO JE, CO S TÍM.

Podřízeným ukládám nezasahovat a čtu co kde dostanu do ruky. Vše odporuje tisku přicházejícímu od velení i KSČ. Ti tvrdí puč. Lidé nesou rozpačitě transparenty – PRYČ S KSČ.

Národní třída potopila SNB do hanby. V uniformě jít po ulici je pomalu potupa.

     “ Soudruhu vedoucí tajemníku, co je s Vámi, kde je aparát OV KSČ. Proč nejdete do továren.“

Křičí mladý příslušník StB na poradě na OS SNB.

Soudruh vedoucí tajemník mlčí.

Mlčí i Jana, říkám si.

Je konec Listopadu.

Co dál, co se zamilováním v Janu co se životem?

Sále více doléhají otázky citů i profesní budoucnosti. Obou se ptám, necháte si mne?

     “ Soudruhu majore, zajdete na OF a navrhnete setkání s SNB, zúčastníte se dialogu v divadle, promluvte se zástupci OF o problémech naší práce.“

    “ Provedu.“

Odpovídám do telefonuji na OF a poznávám lidi.

Oni všichni znají mne, jak se zachovají, jak?

Jak se zachováš ty majore, vidím jim v očích a pohledech.

Jana se stále mile usmívá a trvale mi dává naději, ALE !!